Svět v troskách-3

Title: Svět v troskách

Part: 3

Zbytek si už moc nepamatuju. Jen to, že jsme s Mickiem v objetí čekali na příjezd záchranky.“ dořekla jsem a nanovo se rozbrečela. Jamie mě hladil po zádech, ale nic neříkal.

Ticho mi vyhovovalo, mohla jsem se trochu uklidnit. Bolest je pro mě stále čerstvá, rána tak moc bolí a vůbec se nehojí. Vracet se ve vzpomínkách je tak zraňující! Ale pro Jamieho. Co bych pro něj neudělala?

Když se o dvě hodiny později začalo rozednívat, Jamie přerušil tok mých, a zřejmě i svých myšlenek.

„Caitlin. Vyprávěla jsi mi velmi dlouhý a jak soudím podle tvých slz i bolestivý příběh. Nyní už vím, jak se cítíš, nebo spíš proč jsi tady. Něco podobného se mi stalo před jedenácti lety, když mi bylo pět. Prý jsem třásl s maminkou a tať kou aby se probrali.“ nyní už se byl schopen té vzpomínce pousmát. Ale jak se cítil těsně po nehodě? Stejně jako já, anebo si závažnost situace jako malý klouček neuvědomoval? Přemítala jsem.

„Máme stejnou minulost. Vím, jak se cítíš. Já už si na děcák jakžtakž zvykl, ale ty ještě ne. Uvykací doba by měla být delší, vždyť je všechno tak nové a děsivé. Na všechno si zvykat, zatímco nás bolest užírá je těžké samo o sobě,  ale ještě po tak krátkém období vyprávět někomu dalšímu, když s tím nejsme smířeni samo, to je moc. Neboj byl, jsem  a vždy tu budu pro tebe. Cokoliv bys potřebovala.“ mírně se pusmál. Poté se mi podíval do očí.

„Vím, že se opakuju, ale je to pravda.“ slíbil mi. Ano, opakuješ se hochu, tohle jsi mi říkal, když jsem přijela. Zašklebila jsem se v duchu.

Jamie měl pod očima tmavé kruhy, blonďaté vlásky připomínali slámu a  celkově tvořil dojem vlemi unaveného člověka. Asi jsem nevypadala o moc líp, že.

„Nejdem spát?“ zeptala jsem se a zazívala.

„Jo. Jenom dojdu říct vychovatelkám, že budu ,při vší počestnosti, u tebe a ať nás prosím nebuděj.“ zakřenil se a plouživým krokem vyšel zmístnosti. Vždyť to taky byla dlouhá noc!

Jakmile odešel, skoro hned jsem se propadla do říše snů. Těsně než jsem kompletně vytuhla, zzaregistrovala jsem, jak ke mně vklouzl  a objal mě. Přitiskla jsem se k jeho hrudníku a skoro šťastná se oddala spnku. Vždyť v Jamieho náruči jsem za tyhle dva týdny usínala už alespoň pětkrát!